Proč se obec jmenuje Sedloňov

Pověst vypráví, že šlechtic z opočenského zámku si vyjel do svých lesů a ztratil zlatem vyšívané sedlo. V lesích kolem dnešního Sedloňova žili uhlíři, kteří vyráběli v milířích dřevěné uhlí. Jeden z nich v lese zlaté sedlo našel a protože to byl sice chudý, ale poctivý muž, donesl svůj nález na opočenský zámek. Za svou poctivost byl uhlíř odměněn a na památku této události dostala vesnice jméno Sedloňov a erb se zlatým sedlem a lilií.

Jiné teorie o vzniku jména jsou prostší - obec leží v horském sedle, tedy v horském údolí. Pravděpodobnější je však verze, že se Sedloňovu dříve říkalo Nové sídlo - tedy starou češtinou Siedlo nové. Odtud je jen kousek k Sedloňovu.

Pověst o stavbě kostela

Sedloňovští chtěli vystavět nový kamenný kostel na místě staršího dřevěného, tam také přivezli stavební materiál, trámy, kameny. Ale přes noc se vše přemístilo na návrší, na místo, kde dnes kostel stojí. Obyvatelé Sedloňova vše znovu přenesli zpět, ale materiál byl příštího dne zase nahoře na návrší. Nikdo nevěděl, jak se tam dostal. Zvědaví obyvatelé čekali v noci, co se bude dít - a spatřili anděly, kteří přenášeli dřevo a kameny. Všichni si uvědomili, že volba místa je vůle Boží a vystavěli roku 1711 pěkný barokní kostel Všech Svatých - jednolodní chrám s vysokou hranolovou věží.

Obě tyto pověsti výtvarně ztvárnila místní výtvarnice a řezbářka Jarmila Haldová na velké nástěnné malbě na čelní stěně obřadní síně obce, v 1. patře budovy OÚ (bývalá škola). Obřadní síň tvoří součást výstavních prostor, které lze po dohodě na úřadu obce navštívit.